Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Irsko - tentokrát o tom, kam jezdí všichni

30. 07. 2017 17:17:11
Vrtala mi hlavou otázka, zda nemají Moherské útesy něco společného s mohérskou vlnou... A odpověď se našla.

Irsko se pyšní nádhernou přírodou, kterou podtrhuje hlavně zeleň, která prý má čtyřicet odstínů, jak sami Irové žertují s odkazem na známý román a film. Dostatek vláhy a mírné podnebí umožňují, že se ve vnitrozemských částech odjakživa dařilo chovu dobytka, který může být celoročně na pastvě a tak když vyjedete na západ z Dublinu, nemůžete odtrhnout oči od zelených plání s bílými farmami obklopenými polehávajícími nebo se pasoucími krávami. A je taky pravdou, že teprve v Irsku jsem si připomněla chuť pravých vajec a mléka, kterou jsem si pamatovala z dětství.

Na rozdíl od úrodného vnitrozemí jsou obyvatelé skalnatého pobřeží odkázáni na lov ryb anebo také na příjmy z turistického ruchu. Zřejmě tím nejznámějším místem, kam ročně zavítá téměř milion návštěvníků, jsou Moherské útesy, v angličtině Cliffs of Moher (Mohair). Právě výslovnost a podoba výrazů svádí člověka k myšlence, jak jméno vzniklo. Podle vlny ovcí, které se zde pásly? Wikipedie uvádí různá vysvětlení, ale nejbližší bude to, že podle slova "mothar", což v gaelské irštině znamená hlasitý zvuk, jež v tomto případě způsobují mořské vlny, když dorážejí na útesy, plné jeskyní. Angličané si slovo "moher" přizpůsobili na "mohair", což opravdu znamená vlnu a tím nás, nerodilé mluvčí, pěkně zmátli.

Cesta na západní pobřeží trvá přes dvě hodiny a když se před vašima nedočkavýma očima začnou objevovat krásná zelená přírodně zvlněná golfová hřiště v pozadí s Atlantikem a kolem cesty vidíte nové bílé domky, které jsou podle slov irského průvodce určené většinou k rekreaci, už se zkrátka nemůžete dočkat. A potom stojíte na okraji 214 metrů vysokého útesu, ale on to není okraj, protože pokud máte občas svírání kolem žaludku, když stojíte na kraji vysokého mostu, až nadoraz to stejně nedokážete. Viděla jsem lidi plazit se k okraji vleže, aby přece jen zažili ten pocit, ale... Oficiálně to povoleno není, vstup na neohrazené části útesů je na vlastní nebezpečí a viděla jsem spoustu případů, z kterých mě bolel žaludek i na dálku :-)

Pravda je, že kdybych se na toto místo vydala někdy znovu, určitě bych si vybrala odpolední hodiny, kdy na tyto břidlično-pískovcové skály přímo slunce a fotografie rozhodně vypadají lépe. Zajímavý musí být také pohled odspodu z moře z vyhlídkové lodi, tam zřejmě vynikne majestátnost útvarů ještě víc. Táhnou se v délce osmi kilometrů a na jejich nejvyšším místě nechal v roce 1835 Sir Cornelius O ́Brien postavit vysokou věž, podle zlých jazyků proto, aby zde ohromoval dámské návštěvy. V moři pod útesy vyčnívá jeden, který je po něm také nazvaný.

Mimo úchvatné přírody a moře mě zaujalo v roce 2007 citlivě postavené podzemní průchozí návštěnické centrum, kde je umístěna restaurace, pokladny, upomínkový obchod, toalety. A druhý překvapivý pocit je, že těsně vedle malé stezky, kterou kráčíte nad útesy, necítíte očekávanou slanou vůni moře, ale občas úplně přízemní kravská lejna. Za ohradou vedle cesty se totiž pasou krásné krávy, kterým to ale nemůžete mít samozřejmě za zlé. Příroda je příroda.

Nakonec jen poznámka, že Moherské útesy byly v roce 2011 společně se sousedící krasovou oblastí Burren prohlášeny za ojedinělý globální geopark pod záštitou UNESCO. Pětsetkilometrů čtverečních rozsáhlý Burren je jednou z největších a nejlépe dostupných krasových oblastí na světě. Je ceněn mimo jiné hlavně pro fakt, že zde jako na jediném místě na světě rostou arktické, středomořské a aplské rostliny pohromadě.

Autor: Eva Štěpánková | neděle 30.7.2017 17:17 | karma článku: 10.93 | přečteno: 439x

Další články blogera

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 4.29 | Přečteno: 105 | Diskuse

Eva Štěpánková

Proč v Dánsku neexistovala židovská otázka?

Do Kodaně jsem se vypravila hlavně za designem a architekturou, ale místo, které jsem jako první navštívila, spojuje tato dvě témata navíc se zajímavou otázkou.

11.9.2017 v 20:34 | Karma článku: 23.63 | Přečteno: 1276 | Diskuse

Eva Štěpánková

Jak miliardář přispěl na kulturu

Umění potřebuje sponzory, ale co dělat, když se dárce domnívá, že si svými penězi kupuje i právo rozhodovat o konečné podobě díla?

3.9.2017 v 21:17 | Karma článku: 11.68 | Přečteno: 513 | Diskuse

Eva Štěpánková

Pohádka o krásné spalovně

Máte rádi pohádky? Tak se pohodlně usaďte a poslouchejte. A věřte, nevěřte, opravdu se stalo... Nebylo to v černém lese, ale daleko za horami a doly.

29.8.2017 v 21:58 | Karma článku: 11.66 | Přečteno: 497 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Vojtěch Marek

17 000 km stopem domů z Kamčatky II

Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Jaké je stopování v Rusku? A co tam můžete zažít? I na tyto otázky se budu snažit odpovědět.

24.10.2017 v 9:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 15 | Diskuse

Martin Orálek

Jak jsem těžil zlato v Ghaně 47

Odchod z pláže - celkem banální záležitost. Nikoli však v Ghaně, kde se na nás přisáli dva "příživníci".

24.10.2017 v 7:22 | Karma článku: 6.07 | Přečteno: 153 | Diskuse

Jan Tomášek

Kolín nad Rýnem 1998

Formálně pracovní cesta do Kolína nad Rýnem, kdy mi můj kámoš Petr nabídl absolvovat tuto cestu s sebou jako spolucestující a navštívit tamní výstavu Photokina. Pro tento účel jsme předřadili před víkend dva volné dny.

23.10.2017 v 20:10 | Karma článku: 6.10 | Přečteno: 265 | Diskuse

Michal Lendvorsky

Tradičná husacina v Slovenskom Grobe

Obdobie jesene je tu. Vychutnajte si domácu husacinu v Slovenskom Grobe. My sme navštívili Grobský dvor, kde nás privítali v príjemnej atmosfére v ich jesenne naladenej záhrade.

23.10.2017 v 8:00 | Karma článku: 5.79 | Přečteno: 186 | Diskuse

Ervín Dostálek

La Manga 3: Válejí se ve "stoce" a je jim dobře. Kdeže? V Salinas de San Pedro del Pinatar

Stovky plameňáků s červenými, či růžovými křídly, se každý rok zastavují při cestě do severní Afriky poblíž prvotřídních léčebných lázní pod širým nebem, zároveň v jednom z největších mokřadů oblasti. A tak kyblík na bahno, a tam!

23.10.2017 v 7:33 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 55 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 11.94 Průměrná čtenost 517

Dívám se kolem, glosuji, fotím jen mobilem, ale zato často a mojí celoživotní láskou je film. Od každého něco bych chtěla vložit do mého blogu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.