Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co v průvodci po Lisabonu chybělo...

18. 05. 2017 23:45:31
Dojmů z Lisabonu mám spoustu, ale nejvíc mě nadchla stavba, jejíž detaily v žádném bedekru nenajdete. Je otevřena od listopadu 2016 a nebýt známého českého propagátora architektury, který mi ji doporučil, nevěděla bych o ní také.

V lisabonské čtvrti Belém západně od centra metropole, v místech, kudy se vydávali mořeplavci po řece Tejo na obchodní a dobyvatelské cesty, turistické bedekry většinou doporučují vidět jednu z nejvýznamnějších portugalských staveb - nádherně zdobený klášter sv. Jeronýma z roku 1571, v jehož kostele je mimo dalších slavných osobností portugalských dějin pohřben i Vasco de Gama, dále Torre de Belém, čili věž, která stojí přímo na břehu řeky a stala se symbolem Lisabonu ve všech turistických brožurách a samozřejmě také monumentální Památník objevitelů, který byl velikášsky postaven v roce 1960 za vlády diktátora Salazara. Posledně jmenovaný mi bohužel svým gigantickým provedením v čele s postavou Jindřicha Mořeplavce a zástupem postav dalších významných objevitelů připomněl neblaze proslulou pražskou "frontu na maso" z Letné. Diktatury se nezapřou...

Na mně ale největší dojem udělalo právě to, co jsem v průvodci nenašla a na co jsem byla náhodou upozorněna. Jen pár set metrů od Památníku objevitelů, v blízkosti belémského nádraží, byla od počátku 20. století v provozu tepelná elektrárna nazvaná Central Tejo podle nejdelší řeky Pyrenejského poloostrova (lat. Tagus), na jejímž břehu leží. Když se stát zaměřil na získávání elektřiny z hydroelektrárny Castelo de Bode, stala se zásobní elektrárnou a nakonec byla v roce 1975 uzavřena. V témže roce došlo ke znárodnění a komplex elektrárny přešel do vlastnictví EDP (Electricidade de Portugal) - portugalského ČEZu, a byl zároveň prohlášen za objekt veřejného zájmu. EDP otevřel v budovách, kde se zachovalo všechno původní zařízení, v roce 1990 Museu da Electricicade (Muzeum elektřiny), které prošlo v roce 2001 - 2005 nákladnou rekonstrukcí a jehož interiéry nyní odpovídají požadavkům návštěvníků v 21. století.

Vzhledem k tomu, že EDP je gigantem mezi portugalskými firmami a prostřednictvím své privátní neziskové nadace Fundação EDP finančně přispívá mimo jiné i na kulturní, vzdělávací a společenské aktivity, rozhodla se k velkorysému kroku. A to rozšířit jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v Portugalsku o novou budovu, která umožní ve svých rozlehlých prostorách představit Portugalcům nejen zajímavé světové výstavy a umělce a architekty, ale také umístit kolekci moderního portugalského umění, které nadace nakupuje od šedesátých let 20. století.

Nadace oslovila v roce 2010 věhlasnou britskou architektku Amandu Levante (bývalou manželku a spolupracovnici Jana Kaplického), která navrhla úžasně dynamickou elipsovitou stavbu, jejíž povrch je s odkazem na portugalskou tradici pokryt 15 tisíci trojrozměrných dlaždic, které pracují se slunečním svitem i odrazem světla od hladiny řeky Tejo. Těžko popisovat, musí se vidět... Jen na okraj - pouze vyvinout finální podobu dlaždic trvalo čtyři roky a Portugalci oslovili barcelonskou firmu, která již po tři generace vytváří obklady pro stavby architekta Gaudího. A tak bylo v říjnu 2016 otevřeno muzeum MAAT (Museu Arte Arquitetura Tecnologia), které spojuje velkoryse staré a nové, což právě na Lisabonu obdivuji.

Impozantní nová budova MAAT
MAAT, v pozadí most 25. dubna, který je kopií Golden Gate ze San Franciska.
Nádhera...
Nádherná procházka.
MAAT, vpravo vstup
poutač cestou
MAAT
MAAT, v pozadí Central Tejo
MAAT
Na střeše nové budovy, kam můžete plynule vejít z nábřeží.
Na střeše.
Nové a staré.
Výhled je úžasný.
Pohled od vstupu.
Památník objevitelů v Belému.
Portugalská fronta na maso...
Klášter sv. Jeronýma, Belém.

Autor: Eva Štěpánková | čtvrtek 18.5.2017 23:45 | karma článku: 11.35 | přečteno: 360x

Další články blogera

Eva Štěpánková

Také už jste unavení z povolebních diskuzí?

Jsem zodpovědný občan, samozřejmě jsem využila právo vyjádřit se k budoucnosti země, kde žiji, ale momentálně jsou mojí volbou vzpomínky na úplně jinou, příjemnější událost.

1.11.2017 v 0:12 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 417 | Diskuse

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 4.44 | Přečteno: 118 | Diskuse

Eva Štěpánková

Proč v Dánsku neexistovala židovská otázka?

Do Kodaně jsem se vypravila hlavně za designem a architekturou, ale místo, které jsem jako první navštívila, spojuje tato dvě témata navíc se zajímavou otázkou.

11.9.2017 v 20:34 | Karma článku: 23.63 | Přečteno: 1294 | Diskuse

Eva Štěpánková

Jak miliardář přispěl na kulturu

Umění potřebuje sponzory, ale co dělat, když se dárce domnívá, že si svými penězi kupuje i právo rozhodovat o konečné podobě díla?

3.9.2017 v 21:17 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 521 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Iveta Svobodová

Sněhulák

Zašla jsem s dcerou na filmové zpracování Sněhuláka, a abych řekla pravdu, byly jsme obě docela zklamané. Štěstí bylo, že představitel hlavní role, Michael Fassbender, je moc pěkný chlap.

21.11.2017 v 10:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Karel Sýkora

Omeleta udělaná trošku jinak

Omeleta je pokrm, který se vyrábí z rozšlehaných vajec do kterých lze přidat různé přísady. Směs se rovnoměrně rozlevá na rozpálenou pánev a v průběhu smažení už se nemíchá. Smaží se až do doby, kdy je ztuhlá.

21.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 62 |

Hermína Muchová

Světová premiéra v Řeznické přiláká do hlediště i samotného autora Billa C.Davise

Tragikomický souboj irských emigrantů o domov a kořeny, pravdu, pochopení a svobodu svého vlastního rozhodnutí v době, kdy Amerika přestává být synonymem pro lepší budoucnost a demokracii.

21.11.2017 v 7:30 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 261 | Diskuse

Karel Sýkora

Zaplatili byste kávu navíc?

Vešli jsme do kavárny, objednali si a sedli ke stolu. Po nás přišli dva lidé a objednali si také. „Pět káv prosím, dvě pro nás a tři navíc.“ Zaplatili pět káv, vypili své dvě a odešli.

21.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 234 |

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 24.85 | Přečteno: 1173 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Dívám se kolem, glosuji, fotím jen mobilem, ale zato často a mojí celoživotní láskou je film. Od každého něco bych chtěla vložit do mého blogu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.