Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nudíte se v metru? Zajeďte si do Lisabonu.

16. 05. 2017 21:00:06
Nikdy by mě nenapadlo, že po návštěvě Lisabonu nebudu nadšená jen z celkové atmosféry města, jeho historických částí a moderní architektury, ale i z obyčejného dopravního prostředku, který mi doma moc potěšení nepřináší.

Před odletem na vysněnou návštěvu portugalské metropole jsem počítala s tím, že mě určitě okouzlí atmosféra města, o níž už jsem tolik slyšela. Teď jsem zpátky a první, o co bych se chtěla podělit, je kupodivu nadšení z lisabonského metra.

Netýká se jen způsobu cestování, který díky jednoduchému značení umožní i cizinci pochopit systém přestupů mezi čtyřmi linkami s 56 stanicemi a samozřejmě existence linky metra na letiště, kterou najdete v každém vyspělém městě s výjimkou Prahy. Ani turniketů u vchodů a východů z nástupišť, které snímají jednoduché karty nabité na různé typy dopravy a bez nutné existence revizorů prostě neplatícího člověka nepustí ani dovnitř ani ven (stejný systém existuje na vlakovém nádraží, u autobusů a trajektů). Chybí zde i zmatení turisté, kteří se v Praze snaží pochopit předpotopní automaty na jízdenky, uvnitř vozů metra lapají název stanice a u mapy se dohadují, kde jsou. Tady je to jednoduché - hlášení je sice také v rodném jazyce, ale zároveň se na obrazovce objeví název stanice, jako to u nás bývá pouze v lepších vlacích.

První nápad postavit v Lisabonu podzemní dráhu se objevil už v roce 1888, ovšem až teprve po druhé světové válce, po které neutrální Portugalsko přijalo Marshallův plán, dostal tento plán zelenou a v roce 1959 byla otevřena první linka metra, která se velmi osvědčila.

Postupně vznikly čtyři linky, které mají nezvyklá romantická označení. Modrá (Linha Azul) má ve znamení racka, žlutá (Linha Amarela) slunečnici, zelená (Linha Verde) obchodní plachetnici karavelu a červená (Linha Vermelha) kompas. Všechny tyto znaky odkazují hrdě na portugalskou námořní tradici a obchodní úspěchy.

Důvodem, proč ale tohle všechno píšu, je výtvarná a architektonická stránka metra. Azulejos (z arabského az-zulayi), čili leštěné dlaždice ve všech velikostech, tradiční portugalský produkt, převzatý od Španělů, který na povrchu obdivujete na domech a ve veřejném prostoru, se na obkladech všech stanic používá už od úplného začátku. Ovšem za to, že se metro stalo v podstatě podzemní výtvarnou galerií, mohou zvláště v 90. letech vybudované nebo zrekonstruované stanice, kde dostali velkorysou příležitost renomovaní portugalští i zahraniční umělci. Bohužel jsem neměla možnost vidět všechny interiéry, ale i ty stanice, kterými jsem projížděla anebo na nich přestupovala, mně okouzlily svou nápaditostí a odvahou investora oslovit i kontroverzní umělce. Absolutní špičkou je stanice Oriente, věnovaná vodnímu živlu, která se stala vstupní branou pro Expo 98 a je součástí komplexu železniční stanice a autobusového nádraží. Zde se snoubí umělecký rozlet s gigantickou stavbou věhlasného španělského architekta Santiaga Calatravy, která i přes svou velikost působí naprosto odlehčeně a nutí vás přímo zatajit dech (o samotné stavbě nádraží až někdy příště).

Ano, jsou ještě na světě města, kde se nebojí a hlavně umí spojit tradici s moderní architekturou, což je můj hlavní pocit po odjezdu z toho nádherného města. A je mi jasné, že se tam brzy vrátím, protože tohle byl jen začátek jednoho krásného přátelství, jak říká klasik.

P. S. Závěrem se omlouvám za kvalitu fotografií, z nichž většina byla mým mobilem pořízena ve spěchu a nebo dokonce za jízdy.

Turnikety pro vchod a východ.
Cais do Sodré
Nechci si vymýšlet, jméno téhle stanice jsem zapomněla...
Oriente
Oriente
Oriente
Ze stanice Oriente vstupujete do areálu bývalého Expo 98.
Výstup ze stanice Cais do Sodré.
Oriente
A zase kachličky...
Oriente
Olivais
Uvnitř vagonu.
Vstup i výstup do stanice na letišti je lemován karikaturami známých portugalských umělců a vědců.
Oriente (Eva Štěpánková)
Stanice Oriente. (Eva Štěpánková)

Autor: Eva Štěpánková | úterý 16.5.2017 21:00 | karma článku: 21.08 | přečteno: 719x

Další články blogera

Eva Štěpánková

Také už jste unavení z povolebních diskuzí?

Jsem zodpovědný občan, samozřejmě jsem využila právo vyjádřit se k budoucnosti země, kde žiji, ale momentálně jsou mojí volbou vzpomínky na úplně jinou, příjemnější událost.

1.11.2017 v 0:12 | Karma článku: 8.12 | Přečteno: 417 | Diskuse

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 4.44 | Přečteno: 118 | Diskuse

Eva Štěpánková

Proč v Dánsku neexistovala židovská otázka?

Do Kodaně jsem se vypravila hlavně za designem a architekturou, ale místo, které jsem jako první navštívila, spojuje tato dvě témata navíc se zajímavou otázkou.

11.9.2017 v 20:34 | Karma článku: 23.63 | Přečteno: 1294 | Diskuse

Eva Štěpánková

Jak miliardář přispěl na kulturu

Umění potřebuje sponzory, ale co dělat, když se dárce domnívá, že si svými penězi kupuje i právo rozhodovat o konečné podobě díla?

3.9.2017 v 21:17 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 521 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Iveta Svobodová

Sněhulák

Zašla jsem s dcerou na filmové zpracování Sněhuláka, a abych řekla pravdu, byly jsme obě docela zklamané. Štěstí bylo, že představitel hlavní role, Michael Fassbender, je moc pěkný chlap.

21.11.2017 v 10:15 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 14 | Diskuse

Karel Sýkora

Omeleta udělaná trošku jinak

Omeleta je pokrm, který se vyrábí z rozšlehaných vajec do kterých lze přidat různé přísady. Směs se rovnoměrně rozlevá na rozpálenou pánev a v průběhu smažení už se nemíchá. Smaží se až do doby, kdy je ztuhlá.

21.11.2017 v 9:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 54 |

Hermína Muchová

Světová premiéra v Řeznické přiláká do hlediště i samotného autora Billa C.Davise

Tragikomický souboj irských emigrantů o domov a kořeny, pravdu, pochopení a svobodu svého vlastního rozhodnutí v době, kdy Amerika přestává být synonymem pro lepší budoucnost a demokracii.

21.11.2017 v 7:30 | Karma článku: 6.96 | Přečteno: 242 | Diskuse

Karel Sýkora

Zaplatili byste kávu navíc?

Vešli jsme do kavárny, objednali si a sedli ke stolu. Po nás přišli dva lidé a objednali si také. „Pět káv prosím, dvě pro nás a tři navíc.“ Zaplatili pět káv, vypili své dvě a odešli.

21.11.2017 v 6:00 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 230 |

Roman Potoczný

Já, Kajínek Superstar

Padouch nebo hrdina, my jsme jedna rodina. Každou neděli prolamuje Jiří Kajínek na televizní obrazovce stanice Prima další tabu. Neskrývá se, nestrká hlavu do písku, ale hrdě popisuje svůj příběh a buduje svou vlastní legendu.

20.11.2017 v 23:13 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 1068 | Diskuse
Počet článků 34 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 519

Dívám se kolem, glosuji, fotím jen mobilem, ale zato často a mojí celoživotní láskou je film. Od každého něco bych chtěla vložit do mého blogu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.