Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Co v průvodci po Lisabonu chybělo...

18. 05. 2017 23:45:31
Dojmů z Lisabonu mám spoustu, ale nejvíc mě nadchla stavba, jejíž detaily v žádném bedekru nenajdete. Je otevřena od listopadu 2016 a nebýt známého českého propagátora architektury, který mi ji doporučil, nevěděla bych o ní také.

V lisabonské čtvrti Belém západně od centra metropole, v místech, kudy se vydávali mořeplavci po řece Tejo na obchodní a dobyvatelské cesty, turistické bedekry většinou doporučují vidět jednu z nejvýznamnějších portugalských staveb - nádherně zdobený klášter sv. Jeronýma z roku 1571, v jehož kostele je mimo dalších slavných osobností portugalských dějin pohřben i Vasco de Gama, dále Torre de Belém, čili věž, která stojí přímo na břehu řeky a stala se symbolem Lisabonu ve všech turistických brožurách a samozřejmě také monumentální Památník objevitelů, který byl velikášsky postaven v roce 1960 za vlády diktátora Salazara. Posledně jmenovaný mi bohužel svým gigantickým provedením v čele s postavou Jindřicha Mořeplavce a zástupem postav dalších významných objevitelů připomněl neblaze proslulou pražskou "frontu na maso" z Letné. Diktatury se nezapřou...

Na mně ale největší dojem udělalo právě to, co jsem v průvodci nenašla a na co jsem byla náhodou upozorněna. Jen pár set metrů od Památníku objevitelů, v blízkosti belémského nádraží, byla od počátku 20. století v provozu tepelná elektrárna nazvaná Central Tejo podle nejdelší řeky Pyrenejského poloostrova (lat. Tagus), na jejímž břehu leží. Když se stát zaměřil na získávání elektřiny z hydroelektrárny Castelo de Bode, stala se zásobní elektrárnou a nakonec byla v roce 1975 uzavřena. V témže roce došlo ke znárodnění a komplex elektrárny přešel do vlastnictví EDP (Electricidade de Portugal) - portugalského ČEZu, a byl zároveň prohlášen za objekt veřejného zájmu. EDP otevřel v budovách, kde se zachovalo všechno původní zařízení, v roce 1990 Museu da Electricicade (Muzeum elektřiny), které prošlo v roce 2001 - 2005 nákladnou rekonstrukcí a jehož interiéry nyní odpovídají požadavkům návštěvníků v 21. století.

Vzhledem k tomu, že EDP je gigantem mezi portugalskými firmami a prostřednictvím své privátní neziskové nadace Fundação EDP finančně přispívá mimo jiné i na kulturní, vzdělávací a společenské aktivity, rozhodla se k velkorysému kroku. A to rozšířit jedno z nejnavštěvovanějších muzeí v Portugalsku o novou budovu, která umožní ve svých rozlehlých prostorách představit Portugalcům nejen zajímavé světové výstavy a umělce a architekty, ale také umístit kolekci moderního portugalského umění, které nadace nakupuje od šedesátých let 20. století.

Nadace oslovila v roce 2010 věhlasnou britskou architektku Amandu Levante (bývalou manželku a spolupracovnici Jana Kaplického), která navrhla úžasně dynamickou elipsovitou stavbu, jejíž povrch je s odkazem na portugalskou tradici pokryt 15 tisíci trojrozměrných dlaždic, které pracují se slunečním svitem i odrazem světla od hladiny řeky Tejo. Těžko popisovat, musí se vidět... Jen na okraj - pouze vyvinout finální podobu dlaždic trvalo čtyři roky a Portugalci oslovili barcelonskou firmu, která již po tři generace vytváří obklady pro stavby architekta Gaudího. A tak bylo v říjnu 2016 otevřeno muzeum MAAT (Museu Arte Arquitetura Tecnologia), které spojuje velkoryse staré a nové, což právě na Lisabonu obdivuji.

Impozantní nová budova MAAT
MAAT, v pozadí most 25. dubna, který je kopií Golden Gate ze San Franciska.
Nádhera...
Nádherná procházka.
MAAT, vpravo vstup
poutač cestou
MAAT
MAAT, v pozadí Central Tejo
MAAT
Na střeše nové budovy, kam můžete plynule vejít z nábřeží.
Na střeše.
Nové a staré.
Výhled je úžasný.
Pohled od vstupu.
Památník objevitelů v Belému.
Portugalská fronta na maso...
Klášter sv. Jeronýma, Belém.

Autor: Eva Štěpánková | čtvrtek 18.5.2017 23:45 | karma článku: 10.99 | přečteno: 320x

Další články blogera

Eva Štěpánková

Irsko už dávno není jen Guinness

Další cesta přerušila mé vzpomínky na Lisabon, ale na dlouho jsem se jich nezbavila, protože i v Dublinu se nečekaně našel důvod si ho připomenout. No, není to osud?

23.7.2017 v 22:45 | Karma článku: 5.11 | Přečteno: 209 | Diskuse

Eva Štěpánková

Tentokrát opravdu naposledy o Lisabonu

Blíží se další cesta, ale já jsem občas při prohlížení fotografií duchem v Lisabonu. Ti, kdo tam byli, jistě moje rozpoložení pochopí...

6.7.2017 v 10:59 | Karma článku: 4.96 | Přečteno: 270 | Diskuse

Eva Štěpánková

Proč jsme asi chyběli na Expo 98?

Původně jsem chtěla uzavřít svůj malý cyklus z Lisabonu hlavně pohledem na architekturu spojenou s oblastí bývalého Expo 98, ale při hledání detailů mě překvapilo, že naše republika se tohoto velmi úspěšného veletrhu nezúčastnila.

19.6.2017 v 11:02 | Karma článku: 8.41 | Přečteno: 376 | Diskuse

Eva Štěpánková

Z pohádky do pohádky aneb Co je to Sintra

Nejdřív si s úsměvem pomyslíte, že fotograf trochu čaroval s barvami. Jenže pak stojíte před bránou zámku, jehož barvy i v podmračeném počasí svítí do kraje a musíte uznat, že něco takového asi není jen tak někde k vidění.

5.6.2017 v 21:39 | Karma článku: 6.66 | Přečteno: 199 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Mr. Big – Undertow

Mr. Big je americká rocková skupina, založená v roce 1988 v Los Angeles ve státě Kalifornie. Původní sestava skupiny byla: zpěvák Eric Martin, bubeník Pat Torpey, baskytarista Billy Sheehan a kytarista Paul Gilbert.

26.7.2017 v 18:23 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 |

Miroslav Mlynář

Hermetický řád Zlatého úsvitu

V článku najdete shrnutí historie a nástin učení jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších okultních řádů všech dob.

26.7.2017 v 10:24 | Karma článku: 10.70 | Přečteno: 341 | Diskuse

Karel Sýkora

Pet Shop Boys – Being Boring

Pet Shop Boys je britská hudební skupina. Tvoří ji Neil Francis Tennant a Christopher Sean Lowe. Neil se věnuje především textům a zpěvu, Chris skládání hudby.

26.7.2017 v 5:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 67 |

Jan Matuška

Miloš Zeman recenzuje knihy - Díl první: Ústava České republiky

Moji milí občané, tedy vy, co jste mne volili. Už několikrát a opakovaně jsem byl svědkem toho, jak novinářská žumpa a Sörösem placená lumpenkavárna nařkli mé voliče z primitivnosti a nevzdělanosti.

25.7.2017 v 17:37 | Karma článku: 13.93 | Přečteno: 321 | Diskuse

Karel Sýkora

Plastický chirurg na dovolené... :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

25.7.2017 v 17:28 | Karma článku: 5.44 | Přečteno: 137 |
Počet článků 23 Celková karma 7.61 Průměrná čtenost 493

Dívám se kolem, glosuji, fotím jen mobilem, ale zato často a mojí celoživotní láskou je film. Od každého něco bych chtěla vložit do mého blogu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.