Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nudíte se v metru? Zajeďte si do Lisabonu.

16. 05. 2017 21:00:06
Nikdy by mě nenapadlo, že po návštěvě Lisabonu nebudu nadšená jen z celkové atmosféry města, jeho historických částí a moderní architektury, ale i z obyčejného dopravního prostředku, který mi doma moc potěšení nepřináší.

Před odletem na vysněnou návštěvu portugalské metropole jsem počítala s tím, že mě určitě okouzlí atmosféra města, o níž už jsem tolik slyšela. Teď jsem zpátky a první, o co bych se chtěla podělit, je kupodivu nadšení z lisabonského metra.

Netýká se jen způsobu cestování, který díky jednoduchému značení umožní i cizinci pochopit systém přestupů mezi čtyřmi linkami s 56 stanicemi a samozřejmě existence linky metra na letiště, kterou najdete v každém vyspělém městě s výjimkou Prahy. Ani turniketů u vchodů a východů z nástupišť, které snímají jednoduché karty nabité na různé typy dopravy a bez nutné existence revizorů prostě neplatícího člověka nepustí ani dovnitř ani ven (stejný systém existuje na vlakovém nádraží, u autobusů a trajektů). Chybí zde i zmatení turisté, kteří se v Praze snaží pochopit předpotopní automaty na jízdenky, uvnitř vozů metra lapají název stanice a u mapy se dohadují, kde jsou. Tady je to jednoduché - hlášení je sice také v rodném jazyce, ale zároveň se na obrazovce objeví název stanice, jako to u nás bývá pouze v lepších vlacích.

První nápad postavit v Lisabonu podzemní dráhu se objevil už v roce 1888, ovšem až teprve po druhé světové válce, po které neutrální Portugalsko přijalo Marshallův plán, dostal tento plán zelenou a v roce 1959 byla otevřena první linka metra, která se velmi osvědčila.

Postupně vznikly čtyři linky, které mají nezvyklá romantická označení. Modrá (Linha Azul) má ve znamení racka, žlutá (Linha Amarela) slunečnici, zelená (Linha Verde) obchodní plachetnici karavelu a červená (Linha Vermelha) kompas. Všechny tyto znaky odkazují hrdě na portugalskou námořní tradici a obchodní úspěchy.

Důvodem, proč ale tohle všechno píšu, je výtvarná a architektonická stránka metra. Azulejos (z arabského az-zulayi), čili leštěné dlaždice ve všech velikostech, tradiční portugalský produkt, převzatý od Španělů, který na povrchu obdivujete na domech a ve veřejném prostoru, se na obkladech všech stanic používá už od úplného začátku. Ovšem za to, že se metro stalo v podstatě podzemní výtvarnou galerií, mohou zvláště v 90. letech vybudované nebo zrekonstruované stanice, kde dostali velkorysou příležitost renomovaní portugalští i zahraniční umělci. Bohužel jsem neměla možnost vidět všechny interiéry, ale i ty stanice, kterými jsem projížděla anebo na nich přestupovala, mně okouzlily svou nápaditostí a odvahou investora oslovit i kontroverzní umělce. Absolutní špičkou je stanice Oriente, věnovaná vodnímu živlu, která se stala vstupní branou pro Expo 98 a je součástí komplexu železniční stanice a autobusového nádraží. Zde se snoubí umělecký rozlet s gigantickou stavbou věhlasného španělského architekta Santiaga Calatravy, která i přes svou velikost působí naprosto odlehčeně a nutí vás přímo zatajit dech (o samotné stavbě nádraží až někdy příště).

Ano, jsou ještě na světě města, kde se nebojí a hlavně umí spojit tradici s moderní architekturou, což je můj hlavní pocit po odjezdu z toho nádherného města. A je mi jasné, že se tam brzy vrátím, protože tohle byl jen začátek jednoho krásného přátelství, jak říká klasik.

P. S. Závěrem se omlouvám za kvalitu fotografií, z nichž většina byla mým mobilem pořízena ve spěchu a nebo dokonce za jízdy.

Turnikety pro vchod a východ.
Cais do Sodré
Nechci si vymýšlet, jméno téhle stanice jsem zapomněla...
Oriente
Oriente
Oriente
Ze stanice Oriente vstupujete do areálu bývalého Expo 98.
Výstup ze stanice Cais do Sodré.
Oriente
A zase kachličky...
Oriente
Olivais
Uvnitř vagonu.
Vstup i výstup do stanice na letišti je lemován karikaturami známých portugalských umělců a vědců.
Oriente (Eva Štěpánková)
Stanice Oriente. (Eva Štěpánková)

Autor: Eva Štěpánková | úterý 16.5.2017 21:00 | karma článku: 21.08 | přečteno: 715x

Další články blogera

Eva Štěpánková

Bude Praha také pyšná na novou koncertní síň?

Původně měl být můj dnešní příspěvek pouze o dalším zážitku z Kodaně, ale náhodou mi padla do očí zpráva, která mu dala širší souvislost.

22.9.2017 v 0:29 | Karma článku: 4.21 | Přečteno: 98 | Diskuse

Eva Štěpánková

Proč v Dánsku neexistovala židovská otázka?

Do Kodaně jsem se vypravila hlavně za designem a architekturou, ale místo, které jsem jako první navštívila, spojuje tato dvě témata navíc se zajímavou otázkou.

11.9.2017 v 20:34 | Karma článku: 23.62 | Přečteno: 1260 | Diskuse

Eva Štěpánková

Jak miliardář přispěl na kulturu

Umění potřebuje sponzory, ale co dělat, když se dárce domnívá, že si svými penězi kupuje i právo rozhodovat o konečné podobě díla?

3.9.2017 v 21:17 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 504 | Diskuse

Eva Štěpánková

Pohádka o krásné spalovně

Máte rádi pohádky? Tak se pohodlně usaďte a poslouchejte. A věřte, nevěřte, opravdu se stalo... Nebylo to v černém lese, ale daleko za horami a doly.

29.8.2017 v 21:58 | Karma článku: 11.65 | Přečteno: 486 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Eva Šamánková

Lidé, kteří mě znali

Dva životy. Ten první - mladá žena mezi dvěma muži. Než přijde 11. září a všechno změní... Ten druhý - zralá žena, matka dospívající dcery, žijící roky bez partnera... Oba životy se liší, a přece patří jedné jediné ženě...

25.9.2017 v 18:41 | Karma článku: 4.22 | Přečteno: 129 | Diskuse

Jaroslava Janderová

Pozor! Na kulturu se opět šije svěrací kazajka

Umění to mělo v historii s vládnoucími elitami vždycky těžké. Díla, která se odchylovala od oficiální linie, bývala zakazována, a nezřídka i ničena. Bohužel podobné snahy vidíme i dnes.

25.9.2017 v 17:30 | Karma článku: 13.12 | Přečteno: 358 | Diskuse

Karel Sýkora

Kdo je dál, matematika nebo politika?

Politika je mnohoznačný pojem obvykle označující proces a metodu rozhodování určité skupiny lidí s pluralitními zájmy a názory. Věda zabývající se politikou se nazývá politologie.

25.9.2017 v 13:30 | Karma článku: 7.07 | Přečteno: 152 |

Karel Sýkora

Dalimil Staněk – Hledejte nejprve Boží království

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

25.9.2017 v 7:19 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 |

Richard Mandelík

Dvořákova Praha díl prvý

Festival výtečně otvírá každoroční podzimní koncertní sezónu a je mi zdrojem radosti z krásné hudby, umně sestavených programů a mnohých domácích i zahraničních vynikajících osobností a souborů.

25.9.2017 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 28 | Diskuse
Počet článků 33 Celková karma 9.63 Průměrná čtenost 511

Dívám se kolem, glosuji, fotím jen mobilem, ale zato často a mojí celoživotní láskou je film. Od každého něco bych chtěla vložit do mého blogu.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.