Úspěšný návrat Jiřího Bartošky

Nikdy se neptej, koho kastrují, kastrují tebe... Tahle rozverná parafráze Ernesta Hemingwaye, kterou pronáší Jiří Bartoška coby veterinář v úvodních záběrech filmu Teorie tygra, dostává v dalších souvislostech hořkou příchuť.

V době, kdy jsem chodila obdivovat do vedlejší kanceláře velikánský protekční plakát s Jiřím Bartoškou ve světlém baloňáku a brečela, když umíral v Sanitce, by mě nenapadlo, že tenhle herec čím bude starší, tím větší charizma a přitažlivost z něho bude sálat, což se stane opravdu jen málo mužům. A platí to i pro současnost, kdy po prodělaném zhoubném onemocnění změnil totálně image a vypadá ještě líp. Samozřejmě to není jen o fyzickém zjevu, ale hlavně o výrazném hereckém talentu, který využil celá léta hlavně v divadle a v televizi, i když pár filmových rolí ho také potkalo.

Nyní se vrací po nemoci na plátna kin v hlavní roli filmového debutu režiséra Radka Bajgara (např. seriál Expozitura) Teorie tygra, hořké komedii o muži, který si uvědomí, jak hluboce v manželství zabředl kvůli vlastní pohodlnosti do manželčiny manipulace a neustálé kontroly. Teprve smrt tchána, jehož život řídí i po smrti tchýně tím, že například nevyplní jeho přání mít kremaci a rozhodne se uložit ho do rodinného hrobu, protože "on by to taky chtěl", si uvědomí, jak vzácný je čas, který ještě žije a že už má všeho dost. Ovšem to, že začne předstírat Alzheimera a myslí si, že unikne z manželčina dosahu, se ukáže být krátkozrakým řešením...

Jsem moc ráda, že Jiří Bartoška nevěnoval zbytečně vzácnou energii filmu, který by se nepovedl. Naopak, po dlouhé době přichází docela normální film o normálních životních situacích, v kterých se najdou jak šedesátníci, tak třicátníci a možná i trochu zamyslí nad tím, jak je důležité nastavit si v manželství hranice, přes které vlak nejede, jinak se nesmíme divit... I když snímek řeší vážné věci, je pohodový, vtipný, vyhýbá se stereotypům, které bychom očekávali a je velmi dobře obsazený. Eliška Balzerová jako manželka, která opakuje postupy své matky v podání Ivy Janžurové, Tatiana Vilhelmová jako dcera, která je na nejlepší cestě dopadnout stejně (její nenadálé prozření je trochu nepochopitelné, ale budiž), i Jakub Kohák, u kterého občas čekám, že na mně vyskočí i z ledničky, je nečekaně dobrý v odlišném typu, no a Jiří Havelka je nejen fešák.

Jediné, co mě mrzí, že Jiří Bartoška i v civilu zase kouří. No jo, no...

https://www.youtube.com/watch?v=wfZqla3IkvE